Historie místa

Na Nové řece, na místě dnešního mlýna, stával původně hamr na zpracování železa. První zmínka o něm pochází z roku 1640 , kdy si Jan Hamerník z hamru pod Mlákou půjčil 300 zlatých a hamr zprovoznil. Protože ale válečná doba byla nejistá, Hamerník se zadlužil a v r. 1653, kdy již byl hamr přestavěný na mlýn s pilou, byl pro dluhy převzat třeboňskou vrchností. Od té doby byl mlýn, jako každý jiný panský mlýn, pronajímán mlynářům na jeden či na několik let. Mlýn měl 2 mlýnská složení a 4 stoupy a mlel pro Mláku a Hlínu. Když byl v roce 1729 koupen a připojen k třeboňskému panství Schwarzenbergy statek Hamr-Val, kde byl mlýn zvaný Hamerský, začal se pro mlýn pod Mlákou označovat jako Starohamerský mlýn. V roce 1759 byl mlýn prodán do emfyteutického držení (dědičného pronájmu, kdy i po složení kupní ceny musel mlynář platit činži majiteli panství) tehdejšímu mlynáři Tomáši Charvátovi. Charvátovi (následoval syn Dominik a vnuk Augustin) drželi mlýn až do r. 1840, kdy Charvátův vnuk Augustin Charvát prodal mlýn o 2 složeních a 4 stuopách manželům Františku a Terezii Weinzettlovým za 2800 zlatých a pilu za dalších 300 zlatých. Když byly po zrušení roboty v r. 1848 vykupovány nemovitosti držené emfyteutickým právem, staly se Weinzettlovi plnoprávnými majiteli mlýna. Novým mlynářem se v roce 1867 stal ještě za života otce syn Antonín Weinzettel. Protože ale mezi majiteli mlýna a třeboňským velkostatkem docházelo ke sporům o to, zda je Nová řeka, na níž mlýn stojí, veřejným majetkem nebo výhradním majetkem Schwarzenbergů, po letitých sporech Antonín Weinzettel v r. 1880 mlýn s pilou prodal Janu Adolfovi ze Schwanzerberga. 

V dalších letech pronajímala schwarzenberská správa velkostatku Třeboň mlýn vždy v šestiletých cyklech. První nájemce Josef Kubát z Písku hospodařil na mlýně až do r. 1906. Dalším nájemcem se stal mlácký starosta František Hrubý a jeho syn Jan, který na mlýně hospodařil až do r. 1925. Za 1. pozemkové reformy byl mlýn postátněn a od r. 1926 byl spravován Ředitelstvím státních lesů a statků v Třeboni. 

Nová historie mlýna se píše od roku 1992, kdy mlýn s pilou opět nalezl soukromého vlastníka Františka Sokolíka, který obnovil provoz Francisovy turbíny a vybudoval novou turbínu Kaplanovu. V jeho odkazu pokračuje dcera Irena s manželem.

Za laskavé přispění a rešerši o historii Weinzettlova mlýna děkujeme Státnímu oblastnímu archivu v Třeboni.